Jednička získala obří vědecké programy na podporu zdraví české populace

Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy se několika vědeckým týmům pod vedením špičkových odborníků a ve spolupráci s dalšími vědeckými institucemi podařilo dosáhnout na prostředky ve výši přesahující půl miliardy korun z Národního plánu obnovy, který vznikl v reakci na krizi způsobenou pandemií covidu-19 a její ekonomické dopady.

9632

Reformy, které mají České republice přinést až sedm miliard eur, zahrnují také investice do specifických biologických, lékařských a společenskovědních oborů. Jednou ze zásadních priorit je zdraví české populace, a právě díky tomu získali vědci a lékaři z 1. LF UK v rámci programu EXCELES pět velkých projektů, které zdraví a odolnost obyvatel mají zvýšit. Vedle ústřední koordinace vzniku Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) se odborné týmy z 1. LF UK podílí také na vzniku Národního institutu pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění, Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik, disperzního Národního institutu virologie a bakteriologie a Národního ústavu pro neurologický výzkum. V souvislosti s novými vědeckými institucemi přijde na 1. lékařskou fakultu během 3,5 roku přibližně 600 milionů korun, tedy asi 170 milionů ročně.

„Patříme ke členským státům, které jsou nejvíce postiženy dopady pandemie covidu-19 a kde je tudíž největší potřeba zvýšit odolnost populace. Jsem pevně přesvědčen, že 1. LF UK je institucí, která přidělené prostředky pro excelentní výzkum a vědce využije ku prospěchu veřejného zájmu a českého zdravotnictví. Kromě vědeckých výstupů zvyšujících zmíněnou odolnost a krizovou připravenost naplní jeden z dalších požadavků a evropských doporučení, kterým je důraz na vědeckou výchovu. Máme skvělé učitele a silnou základnu studentů, kteří často již v pregraduálním studiu k vědě směřují. Tyto inciativy tak budeme díky prostředkům na vědu moci ještě více prohlubovat,“ říká děkan 1. LF UK prof. Martin Vokurka. 

Věda v onkologii potřebuje propojení a strategie 

Národní ústav pro výzkum rakoviny, jehož hlavním koordinátorem je přednosta Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK prof. Aleksi Šedo, nyní propojí pracoviště provádějící špičkový výzkum v oblasti onkologie do celorepublikové sítě. „Výzkum v oblasti onkologie není, na rozdíl od klinicky orientovaných Komplexních onkologických center, v současné době nijak koordinován a je roztříštěn na jednotlivých institucích. Ustanovení Národního ústavu pro výzkum rakoviny bude znamenat propojení špičkové vědecké expertízy, terciárního vzdělávání a relevantních medicínsko-zdravotnických informačních zdrojů,“ uvedl ke vzniku Národního ústavu pro výzkum rakoviny prof. Šedo.

  9633

Od spolupráce vědeckých týmů si odborníci slibují větší šíři přístupů, která je nezbytná pro strategický rozvoj moderního onkologického výzkumu a koncentraci na prioritní oblasti lékařského vzdělávání. „Velkou výhodou propojení vědeckých týmů v rámci národního ústavu je, že nedojde k vybudování nové infrastruktury, ale k rozvoji a modernizaci stávajících kapacit a lidských zdrojů. Tento postup je vysoce efektivní a dlouhodobě finančně udržitelný,“ popisuje experimentální onkolog Šedo. Síť spolupracujících pracovišť bude složena ze tří „uzlů“, které budou svým dopadem pokrývat celou Českou republiku. Uzel Praha se sídlem koordinátora na 1. LF UK a pracovišti Akademie věd ČR, Uzel Brno s pracovišti na Masarykově Univerzitě a v Masarykově onkologickém ústavu a Uzel Olomouc s pracovišti na tamní Univerzitě Palackého). Týmy budou vybaveny chybějícím špičkovým vybavením. Stát si od této investice slibuje významné posílení produktivity především aplikovaného onkologického výzkumu s pozitivním dopadem na prevenci a vývoj inovativní diagnostiky a léčivých přípravků pro moderní terapie, který bude následovat transfer znalostí do průmyslu a zdravotního systému.


9634

Vliv covidu-19 na činnost mozku a jeho výzkum

V souvislosti s dramatickým růstem průměrného věku populace stoupá také výskyt neurologických, a především neurodegenerativních chorob, jejichž příčiny ani léčba nejsou dostatečně známy. Nově vzniklý Národní ústav pro neurologický výzkum umožní spojit nejlepší výzkumné týmy z Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně, Univerzity Karlovy, Masarykovy Univerzity a Akademie věd ČR. Odborníci podrobí špičkovému výzkumu poruch vývoje a stárnutí mozku nejen Alzheimerovu a Parkinsonovu nemoc, ale například i schizofrenii, vrozené neurovývojové poruchy u dětí – také u těchto nemocí je totiž za příčinu označována neurodegenerace a úhyn nervových buněk – nebo úrazy lebky a mozku spojené s kontaktními sporty. 

„Téma neurodegenerace je v současné době aktuální zejména v souvislosti s pandemií covidu-19, která je spojena s rizikem rozvoje následných neurologických a psychiatrických onemocnění. Nabízí se zde historická paralela se španělskou chřipkou. Po ní totiž následoval epidemický výskyt von Economovy encefalitidy s prudkým nárůstem parkinsonismu, jenž po letech přišel jako další devastující vlna onemocnění. Právě porucha čichu spojená s covidem-19 nápadně připomíná začínající Parkinsonovu nemoc, i zde je ztráta či omezení čichu průvodním jevem. První výzkumy skutečně naznačují, že covid-19 patří mezi neurotropní viry, které mohou poruchy a úhyn mozkových buněk způsobovat,“ poodhaluje nová výzkumná témata neurolog, prof. Robert Jech, který je za 1. LF UK jedním z lídrů národního projektu Neurodegenerace a její etiopatogeneze. Jeho cílem je systém moderních výzkumných metod, zvýšení kvality základního a aplikovaného výzkumu a modernizace infrastruktury zúčastněných pracovišť.

9635

Zvrátit nejčastější úmrtí

Choroby metabolismu, zejména obezita a diabetes mellitus 2. typu, a kardiovaskulární onemocnění jsou nejčastější příčinou morbidity a mortality v civilizovaném světě včetně České republiky. V nárůstu obezity a diabetu je ČR na jednom z prvních míst v EU a úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je u nás stále vyšší než ve většině vyspělých zemí EU. To je také důvod, proč vznikl Národní institut pro výzkum metabolických a kardiovaskulárních onemocnění (CarDia). V této oblasti totiž ČR stále nemá dostatek vědců a výstupů preklinického i klinického biomedicínského výzkumu, na který by navazoval vývoj nových léků a léčebných postupů. 

Navíc uvedená onemocnění nejvíce zvyšují riziko těžkého průběhu a špatné prognózy onemocnění covid-19, a vzniká tak potřeba i velmi flexibilních vědeckých bádání na aktuální medicínská témata. Proto bude zásadní součástí vědecké práce institutu ozřejmění fungujících preventivních a podpůrných léčebných strategií u pacientů s covidem-19, a především sledování chronických důsledků této nemoci s důrazem nejen na kardiovaskulární, ale také na endokrinní a gastrointestinální systém člověka. Ani v tomto případě se nepočítá s výstavbou nových budov. 

Vznik pracoviště vychází z již existující infrastruktury na Masarykově univerzitě v Brně a v Praze. Zde se vedle Institutu klinické a experimentální medicíny, Fyziologického ústavu AV ČR a Ústavu organické chemie a biochemie za 1. LF UK podílí také Národní centrum lékařské genomiky. Zdejší výzkumná skupina prof. Stanislava Kmocha analyzuje geny způsobující familiární (dědičné) kardiovaskulární choroby a poruchy mitochondriálního metabolismu.

Jde i o zdraví veřejné politiky

Čtvrtým výzkumným centrem, které díky prostředkům Národního plánu obnovy vzniklo, je Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SyRi). Společenská rizika typu pandemie totiž přinesla nové závažné nároky na společenské obranné mechanismy a formování veřejné politiky. Také tyto dopady zdravotních krizí vyžadují systematický společenskovědní výzkum, který by měl najít řešení, jak v těchto zásadních situacích řídit veřejnou politiku. Institut se proto zaměří například na studium masových i sociálních médií, komunikačních sdělení, vliv dezinformačních médií a důvěru v expertní vědění a politické instituce. 

Vznikne strategie institucionální a komunitní odolnosti, která podpoří stabilitu státu, bezpečí a soudržnost aktérů v české veřejné správě. Odborníci budou usilovat o snížení negativních dopadů na zdravotní stav obyvatel, redukci socioekonomických nerovností v souvislosti se zdravím a dojde i na identifikaci bariér v přístupu ke zdravotní péči a návrh reforem péče v několika dimenzích včetně zdravotní gramotnosti.

klu