Ohlédnutí za výukou na 1. LF UK a cesta k jejímu zlepšení
Akademický rok 2020/2021 prakticky celý probíhal v těžkých podmínkách pandemie covidu-19. Všichni ve vedení fakulty, pedagogové a v neposlední řadě studenti museli řešit zcela nové situace a zdolávat překážky, které před ně vývoj ve výuce kladl.
	
	
Naštěstí hned na začátku pandemie byly nastaveny mechanismy pro pokračování studia v podobě hybridního modelu výuky, které byly dále rozvíjeny. Výjimka z přísných vládních opatření týkajících se škol dávala lékařským fakultám možnost zachovat pro budoucí lékaře praktickou a klinickou výuku, což bylo na jednu stranu velmi pozitivní, na druhou stranu to bylo pro fakultu velkou organizační výzvou. 1. LF UK byla jednou z mála fakult, která s různými omezeními dle situace na pracovištích zachovala praxe po celou dobu pandemie.
Dostupné off/online materiály
	
	Teoretická výuka a část seminářů byly přesunuty do online 
i offline distanční formy tak, aby studijní materiály byly dostupné i pro studenty, kteří se nemohli zúčastnit výuky dle rozvrhu 
v důsledku nemoci či pracovní povinnosti. Materiál „Pomáhat 
a studovat“, který vznikl na základě diskuze se studentskými 
zástupci v akademickém senátu a ročníkovými zástupci, nastavil 
pravidla pro organizaci výuky v době, kdy řada studentů aktivně 
pracovala ve zdravotnických zařízeních a pomáhala se zvládnutím důsledků pandemie. Tento dokument obsahoval pravidla pro 
řešení absencí, možnosti náhrad stáží a principy uznávání praxe 
během pomáhání na klinických pracovištích. 
Výuka i při přetížení pracovišť
	
	Velmi důležitá byla v době pandemie komunikace na všech 
úrovních. Vedení fakulty aktivně komunikovalo s rektorátem, 
předávalo aktuální informace pedagogům, ale také studentům, 
a to prostřednictvím webu 1. LF UK a přes sociální sítě. Občas jsme se setkávali ze strany studentů s výtkou, že informace 
z jednotlivých pracovišť při organizaci výuky nejsou dostatečně aktuální. Velkou roli v tom hrál ale fakt, že sama pracoviště se 
musela potýkat s velkými problémy, zejména s přetížením a s absencemi personálu z důvodu nemoci, takže plány výuky se často 
rychle měnily a stanovit dlouhodobý stabilní plán bylo prakticky 
nemožné. Kromě překážek v organizaci výuky samotné jsme se 
museli vypořádat s požadavkem testovat studenty a zaměstnance 
a také s organizací očkování. Byli jsme první fakultou, která ve 
spolupráci s VFN v kritických dobách zajistila vakcinaci alespoň 
studentům klinických ročníků. 
Podpora e-learningu a samostudia 
	
	Pandemie, se vším, co přinášela, nás ale neodradila od realizace 
koncepčních kroků. Zkušenosti s distanční výukou nás vedou 
k dalšímu rozvoji elektronických vzdělávacích zdrojů pro softwarovou podporu výuky a samostudium, čímž by měl vzniknout 
prostor pro posílení klinické výuky a výuky praktických dovedností. V minulém akademickém roce jsme zakoupili licence 
k elektronickému klinickému výukovému systému Amboss, 
s cílem podpory výuky především studentů anglické paralelky 
v klinických ročnících. Pilotní projekt s touto platformou probíhal v české paralelce. Pro tento akademický rok – 2021/2022 – 
plánujeme pořídit licence pro 3.–6. ročník anglické paralelky 
a pro 4. ročník české paralelky. 
Vznikl „profil absolventa“ a jeho znalostí
	
	V souvislosti s dalším zlepšováním klinické výuky jsme definovali profil absolventa a minimální požadavky na znalosti a dovednosti v jednotlivých předmětech včetně definice nepodkročitelného minima, které musí student na konci absolvování předmětu 
bezpodmínečně zvládnout. Profil je seznam (minimálních) 
znalostí, dovedností a stavů, a také způsob a rozsah jejich nácviku tak, aby je absolventi spolehlivě zvládali. Profil považujeme za 
klíčový nástroj pro zlepšení výuky, ale také nástroj velmi náročný, jenž bude vyžadovat systematickou, dlouhodobou spolupráci. 
Aktuálně je sestaven profil pro chirurgii a podle něj je zahájena 
pilotní výuka v anglické paralelce. Podle zkušeností bude během 
léta a podzimu 2021 připraven návrh profilu pro interní kmen, 
a ten bude konzultován s garanty výuky. Návrhy vycházejí z nejuznávanějších zahraničních zdrojů, zejména kanadského systému 
Canmeds a švýcarského systému Profiles (více si přečtěte níže). 
Jak využít čas u lůžka efektivněji
	
	Dalším charakteristickým rysem zkvalitňování klinické výuky 
a důrazu na získávání více praktických dovedností byla ještě 
vyšší míra využití simulátorové a trenažérové výuky a extrakurikulárních aktivit než doposud. Cílem simulační a komunikační 
výuky je zlepšení klinických, technických i netechnických 
a komunikačních dovedností absolventů. Cílem není nahradit 
výuku u lůžka, ale co nejlépe připravit studenty, aby čas u lůžka 
využili co nejefektivněji s větší sebejistotou a lepšími vstupními 
znalostmi. V souvislosti s praktickou výukou aktualizujeme také 
„log-book“ praktických dovedností a současně chceme zvýšit 
kontrolu reálného stavu nácviku dovedností. Jako odpověď 
na požadavek pomoci mediků ve zdravotnictví byl v minulém 
akademickém roce flexibilně zaveden nový volitelný předmět 
simulace v ošetřovatelství, o který byl mezi studenty velký zájem. 
Může z vás být i sestra 
	
	Pandemie urychlila proces ukotvení mediků v české legislativě. 
Fakulta definovala způsob získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání ošetřovatel (4 semestry všeobecného 
lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu 
ošetřovatelství) a praktické sestry (8 semestrů všeobecného 
lékařství zakončené zkouškou z dvousemestrálního předmětu 
ošetřovatelství nebo péče o nemocné či obdobného předmětu). 
Ročníkoví zástupci pomáhají rychle
	
	Během celého akademického roku se nám velmi osvědčoval 
systém studentských a ročníkových zástupců, který jsme nově 
zavedli, a to zejména pro operativní komunikaci mezi studenty a pracovišti. Systém omezuje duplicity požadavků, dokáže 
prioritizovat. Snižuje tak zátěž pracovišť i vedení, velmi urychluje řešení problémů, řada z nich je řešena ihned s jednotlivými 
pracovišti, umožňuje větší míru zapojení studentů do zkvalitňování výuky. Mimo jiné z podnětů ze strany studentů jsme také 
instalovali do knihovny 1. LF UK bibliobox pro bezkontaktní 
vrácení knih. 
Bez pomoci studentů by to nešlo
	
	Velké poděkování patří všem studentům naší lékařské fakulty, 
kteří se v minulém akademickém roce podíleli na pomoci ve 
zdravotnictví. V těch nejtěžších chvílích jejich nasazení a obětavost zachránily řadu životů. Díky patří všem pedagogům, 
kteří se museli vypořádat s celou řadou překážek a adaptovat 
se na nové situace. Ocenit je nutno také studentské zástupce 
v Akademickém senátu 1. LF UK a ročníkové zástupce, kteří 
zprostředkovávali problémy studentů a pomáhali je řešit. 
Úzká spolupráce mezi studenty s kolegiem děkana, úprava organizace výuky ve prospěch provázanosti výuky v rámci mezioborové, meziklinické a meziústavní spolupráce, posílení výuky klinických dovedností a podpory distanční výuky jsou jednoznačně pozitivními jevy v oblasti rozvoje výuky na fakultě. Tyto trendy jsou dobrým signálem nejen pro naše stávající i budoucí studenty, ale jsou i závazkem a úkolem pro celou akademickou obec.
Plánované změny výuky v klinických ročnících 
	
	Již několik let se na lékařských fakultách v ČR diskutuje 
o charakteru výuky v klinických ročnících na podkladě kritiky zaznívající z řad studentů. Studenti poukazují zejména na absenci praktických dovedností. Lékařské fakulty se snaží na tento 
problém reagovat a změny jsou prioritou i pro vedení 1. LF UK 
a jejího děkana prof. Martina Vokurky. 
Cíl úpravy výuky v klinických ročnících 
		
		Po mnoha debatách pedagogické skupiny s děkanem jsme si 
vytyčili několik cílů, kterých chceme při realizaci těchto změn 
dosáhnout. 
•	 Zlepšení klinického myšlení
	
	•	 Zlepšení schopnosti řešit klíčové stavy
	
	•	 Zvládnutí definovaných kompetencí (znalosti + dovednosti + 
postoje) 
Jak to chceme provést
	
	Postupně byli osloveni všichni zástupci klinických oborů s žádostí o vypracování tzv. profilu absolventa. Ten definuje, které 
klíčové stavy a dovednosti z daného oboru by měl student po 
jeho absolvování perfektně zvládnout.
Informace z vypracovaných profilů absolventa slouží k formulování nepodkročitelného minima kompetencí absolventa 
se zaměřením na praktickou stránku (viz tabulku). Tento 
profil absolventa byl v době covidové významnou pomocí 
pro udržení kvality výuky při jejích častých omezeních. Jednotlivá pracoviště vyznačila u každé z dovedností, co je nutné 
učit a cvičit prezenčně, co lze v krajním případě učit distančně a kde mohou studenti své znalosti nabýt samostudiem. 
	
	
	
	
	
	
Odpolední výuka je i ve světě běžná
	
	K dosažení těchto cílů je nutná úzká spolupráce klinického 
pracoviště a studentů. Vzhledem k požadavku na malé skupinky 
studentů, navýšení praktických dovedností a prostorové možnosti je nutné uvažovat i o odpolední výuce, která je na celé řadě 
zahraničních univerzit naprosto běžnou záležitostí. Vzhledem 
k omezeným počtům pedagogů na jednotlivých klinických 
pracovištích bude také velmi důležitá pomoc studentů lektorů, 
zejména při zajišťování praktické simulační výuky v malých 
skupinkách. Výuka v malých skupinách umožní dosáhnout dostatečného procvičení (opakování) definovaných praktických 
dovedností a řešení klíčových stavů tak, aby každý student po 
skončení studia pociťoval v těchto úkonech jistotu. 
Pilot pro všeobecnou chirurgii
	
	Pro 6. ročník anglické paralelky již proběhl pilotní projekt výuky 
oboru všeobecná chirurgie. Při jeho tvorbě se tvůrci inspirovali 
švýcarským (Profiles) a kanadským způsobem výuky (Canmeds) 
a díky spolupráci s kolegy z I. chirurgické kliniky 1. LF UK 
a VFN vznikl podrobný systém úpravy výuky oboru všeobecná chirurgie. Klinická výuka byla rozdělena do tří základních 
skupin, které student na konci bloku musí zvládnout.
	
	 
Bude to v simulacích
V neposlední řadě je nutné zmínit výrazný progres a rozvoj simulační výuky v SIM centru 1. LF UK na Fyziologickém ústavu 1. LF UK pod vedením as. MUDr. Mikuláše Mlčka, Ph.D., kde díky jeho píli a také díky podpoře předchozích i stávajícího vedení fakulty vzniklo simulační centrum se světovými parametry s možností nácviku nejen technických dovedností, ale i řešení celé řady klinických stavů na figurínách a dalších simulátorech. Na výuce se zde podílí celá řada pedagogů z klinických pracovišť, ale i nově vzniklá skupina lektorů z řad studentů, kteří jsou trénováni na výuku daných technických dovedností a bez nichž by simulační výuka v malých skupinkách z důvodu personálního zabezpečení nebyla vůbec možná.
	
	
Cílem je především kompetentní absolvent 
	
	Studentská anketa 6. ročníku anglické paralelky, která proběhla 
po absolvování výuky dle výše uvedených změn, ukázala, že jsme 
zvolili správný směr, kterým bychom se měli ubírat v dalších 
letech a aplikovat postupně v každém oboru. Pozitivní ohlas byl 
zejména stran zvýšení pocitu jistoty při provádění praktických 
technických dovedností a určité změny pohledu a myšlení při 
řešení jednotlivých patologických stavů. Ukázalo se, že studentská anketa je velmi důležitou zpětnou vazbou, jak pro jednotlivé 
pedagogy, tak i pro samotnou lékařskou fakultu, která musí jít 
vstříc potřebám studentů a současné lékařské praxe. Za velký pokrok považujeme, že si pedagogové na 1. LF UK uvědomují, jaké 
jsou požadavky studentů a požadavky zdravotnických zařízení 
kladené na nové absolventy nastupující do praxe. Upravují svoji 
výuku a postupně tak produkují nejen teoreticky zdatné lékaře, 
ale i lékaře s dobrými technickými dovednostmi se schopností 
řešit klíčové stavy, aby nedošlo k ohrožení života a zdraví. 
Andrea Burgetová, proděkanka pro studium a všeobecné lékařství
		
		Tomáš Kučera, vedoucí pro výuku teoretických oborů
		
		Tomáš Grus, vedoucí pro výuku klinických oborů 
		
		Mikuláš Mlček, vedoucí simulační výuky
